Květinková a zahradnická poradna

I když nepanují výrazně zimní teploty, může rovněž mokrý sníh v tenké vrstvě způsobit mnoho škody. Takže, co se týká ochrany proti poničení sněhem a vylamování větví, je vámi popisovaný způsob většinou zcela dostačující.
Stromek svážete tak, aby sníh nemohl svojí tíhou vyvracet výhony. Vhodné je i omotání netkanou textilií. Vzrostlejší cypřiš můžete vyvázat – například ke třem opěrným latím, které pak kolem stromku vytvoří ochrannou stříšku zamezující vyvracení výhonů.
Vše záleží na dostupných materiálech. Avšak, jak už bylo zmíněno, svazování je opravdu nejobvyklejší způsob a používá se nejčastěji.

Přestože se ibišky dají poměrně snadno řízkovat, u takto velké větve nelze stoprocentní úspěch zaručit. Platí totiž zásada, že řízek by neměl být z příliš zdřevnatělé části rostliny ani z části ještě mladé a křehké. V popisovaném případě by bylo nejideálnější ibišek vypěstovat z menšího řízku a zapěstovávat postupně kmínek z výhonu. Nebude to sice nejrychlejší řešení, ale úspěšnost bude jistější než při řízkování starší velké části.
Jistě, že nejjednodušší způsob je ponechat jeden výhon a systematicky odstraňovat postranní výhony, které by rostlinu rozvětvovaly. Poté, co kmínek dosáhne požadované výšky, mělo by se začít zaštipováním vytvářet korunku. Při dostatečné zálivce a zásobování živinami to bude trvat několik let.
Pokud jde o náhlé sežloutnutí listů a jejich opadání, to se u ibišků stává často. Naše babičky radily rostlinu na pár dní vynést na venkovní stanoviště, aby nově obrazila. V takových situacích je vhodné ibišek sestřihnout a ponechat jej letnit. Další sestřih doporučuji až v říjnu.
Jinak samozřejmě platí: světlé, slunné stanoviště a v letních dnech vlhčení, je-li rostlina umístěna v bytě. Nic rovněž nepokazíte každoročním přesazením.

Předpokládám, že pryskyřník se vyskytuje v rámci celé plochy trávníku a nikoliv pouze na jednom místě, kde byste ho mohli opatrně pomocí štětečku potřít totálním herbicidem Roundup. Takto použijte systemický přípravek na ničení plevele v trávníku jako například Bofix, který zlikviduje dvouděložné plevele a neublíží jednoděložným rostlinám, mezi které patří právě trávy.
Aplikace jakéhokoliv herbicidu v sobě vždy nese potencionální nebezpečí pro zvířata. Přestože se u většiny produktů dočtete, že jsou pro zvířata relativně neškodné, těžko říci, co konkrétního to může znamenat a jaké mohou být případné následky – to by byla spíše otázka přímo pro výrobce.
V podobných případech je opravdu nejvhodnější po dobu působení zamezit pohybu zvířat na ošetřeném pozemku. Z obvykle dostupných výrobků je nejbezpečnější Finalsan, který využívá působení mastné kyseliny pelargonové, běžně se vyskytující v přírodě. Ten by měl být po zaschnutí neškodný pro včely i zvířata.

Hnědnutí listů břečťanu může mít několik příčin. Nejčastěji to je přemokření (listy jsou tmavě hnědé až takřka černé), nebo naopak sucho (sežloutlé listy následně hnědnou). Další možností je bakteriální skvrnitost – poznáte ji podle toho, že se hnědé skvrny rychle na listech rozšiřují, výhony jsou rozpraskané a mohou se objevit i deformované nádorky.
Jestliže se nejedná o jednotlivé skvrny (ty mohou být, kromě již zmíněného, způsobeny ještě houbovou skvrnitostí – objevují se tmavé skvrny ohraničené hnědým okrajem), ale spíše o celkové hnědnutí listů, zkuste pouze suché listy odstranit. Někdy se stane, že jsou poškozeny spálením silným sluncem či výjimečně i mrazem.
V každém případě, pokud budou listy břečťanu hnědnout nadále v průběhu léta a podzimu, bylo by dobré pozvat přímo na stanoviště zahradníka, který by tak mohl konkrétní příčinu ověřit.

Problém s namrznutím čerstvě narašených výhonů keřů v této době opravdu nastal. Všechny poškozené konce můžete samozřejmě odstranit v případě, pokud skutečně stříháte do měkkých čerstvých výhonů.