Orbit vyzývá: Pomozme zazářit mladým z SOS dětských vesniček

31.8.2019 00:00   |   Tiskové zprávy
Značka žvýkaček bez cukru Orbit dlouhodobě podporuje znevýhodněné děti z SOS dětských vesniček a letos již počtvrté vyzývá, abyste se i vy opět zapojili a pomohli jim získat tolik potřebné sebevědomí.

orbit

Kampaň s názvem ‚Pomozme jim zazářit‘ je zaměřena na pomoc dospívajícím dětem, které čeká odchod z pěstounské péče do samostatného života. Aby do něj mladí dospělí vykročili tou správnou nohou, věnuje Orbit 1 % z ceny všech svých produktů prodaných v období od 25. srpna do 5. října 2019 na podporu programů usnadňujících vstup do dospělosti.

Dobrým skutkem můžete na sociálních sítích zazářit i Vy, a to pod hashtagem #pomahamzazarit spolu s originálním a všeříkajícím gestem. Více o kampani se dozvíte na pomaham.orbitklub.cz.

Značka Orbit navazuje na předchozí úspěšné ročníky charitativní kampaně, která SOS dětským vesničkám přinesla již více než 2,5 milionu korun. Letos podpoří programy, které dětem dlouhodobě pomáhají s integrací do běžného života. Velmi pozitivním příkladem může být příběh Ríši.

Dům na půl cesty

Komu přeje štěstí? No přece připraveným! Jenže jak se připravit, když je před vámi krok do takové velké neznámé, jako je dospělost – a jste na to úplně SAMI?

Ríša takhle přemýšlí už několik měsíců a není mu vůbec do zpěvu. To, že děti nebo spíš čerství dospělí po odchodu z dětského domova mnohdy zažívají často nepřekonatelné obtíže, je známá věc. I to, že střet s realitou nekončívá vůbec dobře, a i když je i v dětských domovech stále více osvícených vychovatelů a pedagogů, kteří se snaží děti na samostatný život co nejlépe připravit, těch špatných konců je stále příliš mnoho.

Jen málokdo z nás se o sebe musel „úderem“ svých osmnáctin postarat sám. A i ten, kdo to dokázal, se mohl těšit na nedělní oběd u mámy a podporu rodičů v případné nouzi. Jenže Ríšu v neděli nikdo nečeká a sám tuší, že to sám nemusí vůbec zvládnout.

Se svými rostoucími obavami se svěřil svému vychovateli, který mu ihned nabídl řešení: Za necelý půlrok, týden po svých osmnáctinách, se Ríša neocitl ve vzduchoprázdnu, ale podával si ruku s Matějem, vedoucím sociální služby Dům na půl cesty.

Pro Ríšu začalo náročné období - jen naplánovat měsíční výdaje dalo práci. Až takovou, že po dvou měsících už měl Ríša svůj první dluh. Matěj ho při společných setkáních nechal samotného přijít na to, že jen z přídavků a příspěvku na bydlení nevyžije.

Ríša si sám našel brigádu a krůček po krůčku spolu nacvičovali to, co děti jinak odkoukávají od rodičů: rozpočítat příjmy a výdaje, naplánovat nákup na víkend, včas zaplatit nájem, nezapomenout vstát a odejít na brigádu, i když kamarádi dospávají veselý večer.

Společně nakonec všechno zvládli a po roce a půl Matěj navrhnul, zda by se Ríša nechtěl přestěhovat do tréninkového bytu. Ríša si ani ne měsíc po závěrečných učňovských zkouškách našel práci v soukromé dílně, nejrychleji ze všech spolužáků, a jako první z nich také dostal pracovní smlouvu na dobu neurčitou: možná proto, že do práce od nástupu ani jednou nezaspal.

Vždyť to měl už nacvičené z brigády! V tréninkovém bytě, kde platí už plný nájem, nemá ani korunu dluhu. A to si koupil televizi a dokonce i vysněné akvárko.

Teď už mu připadá, že dokáže všechno. A přitom to nemuselo vůbec dobře dopadnout. Ještěže štěstí přeje… komu vlastně? Někdy těm, komu druzí přejí lepší život a také je na té cestě podpoří. Ale také si to zaslouží a opravdu se snaží. Jako Ríša!                                                                                                  r



Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci