Na sestřih čekají stromy i keře. Jaký řez zvolit a kdy?

Pro většinu dřevin se používá zimní řez, léto je obdobím vegetace, kdy se provádí pouze řez slabých a suchých větví. Ovšem u živých plotů jsou samozřejmě nutné i řezy tvarovací v průběhu celého roku.

Kdy prořezávat ovocné stromky:

• Jádroviny (ovocné stromy, jejichž plody mají uprostřed jádřinec – například jablka, hrušky) řežeme zásadně v období vegetačního klidu (přibližně od prosince do března)
• Peckoviny (třešně, višně, ryngle) naopak v období vegetace (nejlépe hned po sklizni)
• Bobuloviny (rybíz, angrešt, borůvky) potřebují zmlazovací řez od listopadu do března
• Skořápkaté ovoce (líska, ořešák) ořezávejte v pozdním jaru (můžete až do začátku léta), kdy nové letorosty dosahují délky okolo tří centimetrů.

Výchovný řez

U ovocných stromků se v prvních letech po výsadbě provádí tzv. výchovný řez, u mladého stromku je nutné z vrcholových výhonů založit korunku. To znamená, že zvolíme vhodné výhony, ze kterých zapěstujeme základní tvar koruny.

Zvolí se tak, aby výhonky byly pravidelně rozmístěné po obvodu kmínku a odstraní se všechny, které směřují do středu koruny. Při zakládání korunky lze jednoleté výhony zakrátit pozdě na jaře před rašením asi o jednu třetinu. Řez proveďte tak, aby bylo na výhonu ponecháno očko směřující ven z koruny.

Z tohoto očka bude na jaře a během léta vyrůstat nový výhon, je proto třeba zvolit správné poslední ponechané očko, aby i výhon, který z něho vyroste směřoval ven z koruny. Nad zvoleným očkem proveďte řez ve vzdálenosti asi 1 cm, protože pokud by konec po zastřižení zaschl, mohlo by při menší vzdálenosti zaschnout i potřebné zvolené očko. Ránu po řezu můžete zatřít stromovým balzámem nebo štěpařským voskem.

Může vás zajímat Zahrádka bude krásná i bez slunce Broskvošvestka, nebo švestkobroskev? Živý plot – krásné tipy pro inspiraci

Prosvětlovací a zmlazovací

Starší stromky je nutné udržovat pravidelným prosvětlovacím řezem aby zůstala koruna přiměřeně hustá. Základní řez se provádí v předjaří, ale udržovací řez lze u jádrovin provádět i v době vegetace. Lze tak snadněji zjistit, které výhony korunu zahušťují. Řežeme co nejméně, jelikož po silném zakrácení dojde k bujnému narůstání nových výhonů a oddaluje se nástup do plné plodnosti.

Platí pravidlo, že čím hlouběji výhony seřízneme, tím bujněji opět přirůstají. Účelem prosvětlovacího, udržovacího řezu je prosvětlení koruny, redukce zahušťujících větví, odstraňují se nemocné nebo odumřelé, suché části větví.

Další řez je zmlazovací, jedná se o hluboký řez, ale u jabloní není při pravidelném tvarovacím řezu příliš nutný a neprovádí se.

Jak na živý plot?

Často se používá pro živý plot habr. V případě habrů platí, že i zde řez může probíhat v době vegetačního klidu, ale pokud jsou stromky používány pro živé ploty, zcela běžně se tvarují i v době plné vegetace, pro udržení pěkného tvaru plotu je to dokonce nutné.

Habry mají tu výhodu, že se dají tvarovat kdykoli a zcela bez problémů dobře znovu obrůstají, lze je ostříhat a řezat i hodně hluboko.

Pokud se jedná o radikální, hluboký řez, je lépe jej uskutečnit v době vegetačního klidu, to znamená za bezmrazého počasí v době před rašením. Habry raší brzo a tak by bylo vhodné hluboký řez provádět za bezmrazého počasí nejpozději koncem února nebo počátkem března a velké řezné rány ošetřit štěpařským voskem nebo stromovým balzámem.

Tvarovací v sezóně

Běžný střih a tvarování rostlin v živých plotech se provádí i v době plné vegetace. Aby byl tvar plotu pravidelný, řez lze v době sezony i několikrát zopakovat. Řez v době růstu udržuje požadovaný tvar a provádí se 2 až 3 x za sezonu.

První tvarovací řez v sezoně by měl být v době, kdy nové mladé přírůstky začnou nepatrně dřevnatět. Když je řez proveden v době kdy mladé výhony již nepřirůstají a začnou vyzrávat, tvar plotu zůstane dlouho pěkný a pravidelný. Pokud by byl řez proveden dříve, znovu rychle narůstají mladé výhony.

Poslední tvarovací řez sezony by měl být proveden koncem léta, plot má pak pěkný tvar i po celou zimu. Když je habr takto sestříhán ještě v závěru léta, tedy koncem srpna nebo počátkem září, již znovu nepřiroste a pak nebývá nutný předjarní tvarovací řez: Plot se pak stříhá a tvaruje když znovu v sezoně narostou nové přírůstky.

Koncem února a počátkem března tedy provádíme řez habru v případě, že je nutné tvarování nebo je třeba starší a přerostlé rostliny hodně zkrátit a zmladit.

A co túje?

Živý plot z tújí je potřeba stříhat alespoň dvakrát ročně, ale na první řez nemusíte pospíchat jako s habrem. Poprvé jej sestřihněte poté, co rostliny dokončí hlavní prodlužovací růst – tedy koncem jara (v červnu) a podruhé koncem léta (konec srpna až září) pro finalizaci tvaru.

Zpočátku zastřihávejte pouze boky a vrcholky netvarujte (zastřihněte jen výraznější nerovnosti). Po dosažení potřebné výšky můžete začít s opakovaným sestřihem i u vrcholků.

Cílem řezu je zmnožení hustých větví od báze až po vrchol a pečlivě zarovnat strany plotu. Je dobré vědět, že strany každého živého plotu (bez ohledu zda se jedná o jehličnany nebo listnáče) musíte od samého začátku stříhat pod mírně šikmým úhlem, aby byl plot nejširší na základně. Měl by se tedy směrem nahoru zužovat (asi 10 cm na metr výšky).

Hořejšek plotu může být plochý, ale lepší je nebo mírně zaoblený, aby rostliny lépe odolávaly těžkému sněhu nebo náporům větru. Zaoblený vršek je vhodný hlavně u tůjí, kdy plot působí méně stroze, ale úhledně. Ze šikmých stran plotu sníh snáze spadne, navíc světlo rovnoměrněji dopadá na rostliny, čímž je zachována funkční asimilační plocha i ve spodních partiích.

jik, ŽenyproŽeny.cz
Připraveno ve spolupráci se Starkl Zahradník

Přečtěte si také
Vejce si vypěstujete v květináči Úklid je boj na mnoha frontách. Znáte je všechny? Přestěhujte nejlepší nápady k vám domů