Květinková a zahradnická poradna

U rostlin, pěstovaných v nádobě na balkóně, musíme počítat s určitou mírou rizika, že zimu nepřečkají. Minimalizovat je lze opatřením, kde rozhodující je právě objem a materiál nádoby. Tenký plast nedokáže rostlinu v mrazech dostatečně chránit. Problematická je rovněž terakota pro svoji poréznost – rychle vyschne i vymrzne.
Vhodné jsou silnostěnné keramické nádoby. Poznáme je podle označení mrazuvzdornosti nebo nápisu typu "frost resistant". A pokud takovou nádobu nevlastníte, doporučuji obyčejný květináč na zimu obalit bublinkovou folií, případně ještě jutou. Lze jej dozdobit i stuhou, což může vypadat velmi pěkně.
Na balkóně si také můžete nechat vybudouvat jednoduchý zvýšený záhon s vnějším dřevěným pláštěm a s možností odtoku vody. Uvnitř bývá folie.
Přísavník v nádobě na zimu chraňte v místě očkování. V době, kdy zrovna nemrzne, je nutné jej důkladně zalít. To platí pro všechny podobně pěstované rostliny, neboť nemají žádnou jinou možnost, odkud by vláhu získaly – přes zimu tak nejčastěji uschnou, a nikoliv zmrznou. Toto riziko je vyšší u stálezelených rostlin.

Podle toho, co píšete, je cibule napadená květilkou cibulovou – mouchou, která přezimuje jako kukla v půdě, kde se začátkem května líhnou dospělci. Samičky kladou vajíčka na půdu či mělce pod její povrch ke kořenovému krčku, larvy pak vnikají do rostlin. V červnu a červenci se líhnou mouchy druhé generace. Jejich larvy se vyvíjejí ve vzrostlých cibulích a po dokončení vývoje se kuklí v půdě.
Pro hubení květilky cibulové je doporučován chemický postřik Decis. Dříve používaný Sumithion Super už údajně není v prodeji.

Jestli tomu dobře rozumím, zasadili jste letos mladé ovocné stromky. U takto mladých stromků nelze očekávat, že začnou okamžitě plodit. Obecně se dá říci, že čím bujnější strom (například třešeň), tím později bude nasazovat na květ, a o to déle si počkáte na úrodu.
I tak samozřejmě musíte stromky pravidelně prořezávat. Začíná se řezem hned při vysazení, kdy zformujete korunku v případě, že ji stromek ještě nemá rozvinutou. Pak pokračujete pravidelným řezem hlavně proto, aby se udržela potřebná rovnováha mezi růstem dřeva a nasazováním na květ. Prořezáváním šetříte životní sílu stromků, která pak může být vložena do tvorby květů – je tím ovlivněna i kvalita plodů.
V případě, že máte dobrou humózní půdu, není potřeba nějak dramaticky hnojit. Určitě je vhodné pravidelně na jaře a pak ke konci kvetení přidat trochu kompostu nebo jiné organické zelené hnojivo.
Vaše višeň je obsypaná plody a třešeň kvetla, ovšem plody nemá. Nevím, jaké odrůdy jste zakoupila, ale možná sehrálo roli rovněž to, že většina višní je samosprašných, proto plodí bez problémů. Oproti tomu třešně jsou cizosprašné, takže v blízkém okolí potřebují mít nějakého opylovače – další třešeň, která kvete ve stejné době. Jinak samozřejmě mohou hojně kvést, ale plodit nebudou.
A pokud jde o švestky, ty jsou samosprašné i cizosprašné, záleží na odrůdě. Doufám tedy, že švestka ve vaší nové zahradě nekvetla jen proto, že je mladá, a možná to ještě nějaký rok dva potrvá.

Jinými slovy, jedná se o růže, které byly v době zakoupení prostokořenné. Takové rostliny lze většinou pořídit přímo od pěstitelů. Jsou sázeny bezprostředně po vyrytí ze země a pokud tomu tak není, skladují se v chladu při teplotě 0°C. Před sázením je vhodné namočit je na pár hodin do vody.
A dále se už pak pěstují jako i jiné růže. Takže, co se týká jejich ošetřování, doporučila bych hnojení v sezoně speciálními hnojivy na růže – ta mívají vyšší obsah fosforu a draslíku, což napomáhá kvetení a podporuje pevnost pletiv dřeva. Aplikují se v dubnu a znovu v červnu.
Proti skvrnitosti, padlí a rzi se na růže používá například širokospektrální fungicid Baycor, proti mšicím pak třeba přípravek Mospilan.
Nezbytný je rovněž pravidelně prováděný řez. Onen zásadní řez se dělá koncem března i začátkem dubna a způsob řezu se odvíjí od toho, o jakou skupinu růží jde.